Přípravný trénink na Hurricane Heat

Přípravný trénink na Hurricane Heat
19.5.2017 pořádala SRTG Pardubice Hurricane Heat trénink. Jelikož mě občas napadají myšlenky se Hurricane Heatu v budoucnu zúčastnit, tak jsem se přihlásil. Při závodech Spartan race se konají 6 a 12hodinové Hurricane heat (HH6HR, HH12HR). Tento trénink měl trvat minimálně 3 hodiny a vymykal se běžným tréninkům, hlavně náročností na fyzičku, délkou nebo týmovou spoluprací. Mezi naši povinnou výbavu, kterou jsme si měli na trénink vzít, patřilo: černé oblečení, 3m lano, čerstvé vejce, zápalky, nůž, lepicí páska a tenisový míček.

Spartan Race

Na tréninku, který startoval v Pardubicích u mostu pod Vinicí, se nás sešlo 16 lidí a vedli ho 3 drillmasteři, kteří dokončili HH6HR i HH12HR. Takže jistota byla, že se trénink bude podobat co nejvíce skutečnému HH ze Spartan Race. Hned na začátku nám drillmasteři zkontrolovali povinnou výbavu. Vajíčko neměl jeden člověk a hned musel dělat 30 burpees a ostatní šli do planku. Pokaždé, když se dělali burpees a člověk měl odcvičeno, tak čekal v planku na posledního člověka. Během této doby nám bylo řečeno, že nám musí vajíčko vydržet po celou dobu tréninku. Od mostu jsme proběhli parkem a skončili jsme opět u mostu, kde jsme zvládli ve vysokém tempu atletickou abecedu a s myšlenkami, že mám po vajíčku. Poté následovala tabata na kliky a tabata v plazení v trávě. Poté jsme dostali úkol se dostat na druhou stranu řeky a nalézt prkna. Většina z nás řeku přeplavala, ale pár jedinců běželo přes most, který byl pár desítek metrů od nás. I kdybych viděl, že lidi běží po mostě, šel bych stejně do řeky, byla totiž super osvěžující.

Spartan Race

Když jsme se vrátili, dostali jsme 3 minuty na to, vyřezat do svých prken svoje jména a po celou dobu tréninku jsme ho museli mít s sebou. Všichni jsme to stihli včas a pak jsme byli rozděleni do 3 týmů. Po chvíli běhu jsme se zastavili a dostali jsme za úkol si svázat ruce a zároveň se svázat za sebe všichni a běhali jsme za drillmasterem přes Vinici do kopce a z kopce. Po nějakým čase, když nám bylo řečeno, ať se rozvážeme se tým číslo 1, ve kterém jsem byl i já, po chvíli běhu zastavil u stromu s lanem. Měli jsme celkem 3.45 na to (každý 45 s), vylézt po laně na větev a přečíst si memory test, podle toho, co měl každý člověk za číslo na svém prkně. Já měl devítku a štěstí, že nám zbyl čas, že jsem mohl ještě podruhé vylézt a přečíst si pořádně svoji kombinaci: 2hx6t5e, protože jsem si poprvé zapamatoval nhx6t5e. Spolupracovali jsme všichni, týmově a pomáhali jsme si vylézt na větev. Ostatní dva týmy vždy cvičili různé cviky na dalším stanovišti, které se furt během celého odpoledne/večera opakovali: různé varianty kliků, dřepů, cviků na břicho, burpees nebo jumping jack. Při burpees bylo důležité, každý pátý říkat nahlas. Stalo se nám, že jsme měli po desátém a jelikož jsme neříkali počet, cvičili jsme od znovu.

Spartan Race

Další úkol byl, pomocí sirek si zapálit svíčku a každý člověk se musel podplazit se zapálenou svíčkou pod ,,mostem z lidí,, kteří byli ve vzporu. Pro poslední tým byl trest v podobě burpees. Nevěřil jsem, že zapálit svíčku bude tak náročné. Plazil jsme se jako poslední, ruce neposlouchaly, třásly se a tu svíčku ne a ne zapálit. Nakonec jsme splnili úkol jako poslední. Trest byl 15 burpees s tím, že každý tým nám může pomoci, takže jsme všichni dělali po 5. Po splnění tohoto úkolu jsme běželi podél Chrudimky dál z města. U jednoho mostu jsme se zastavili a opět první tým dostal úkol. Celý tým musí vyběhnout prudký kopec, ale jeden člověk jde s druhým člověkem na zádech. Jelikož nás bylo 5, 1 člověk běžel 2x. Na další zastávce vyběhnul první tým do kopce, kde jsme si museli vzpomenout na svůj kód. Pro hodně lidí to znamenalo burpees a pro ostatní lidi, co si vzpomněli museli vydržet v planku. V průběhu dalšího běhu jsme se zastavili a drillmasteři nám zavázali oči páskou. V průběhu tréninku jsme vždy opakovali po drillmastrů warrior ethos: I will always place the Mission first, I will never accept defeat, I will never quit, I will never leave a fallen comrade.

Spartan Race

Po nějaké době jsme se zastavili uprostřed lesa, kde leželi betonové kusy cihel. Každý si vybral jeden kus a na nějaký čas se stal jeho společníkem. První úkol s ním, který jsme dostali byl, zvednout ho nad hlavu a první 3, kteří ho upustí dostanou na konci trest. Bohužel jak jsem slabej na ruce a na vršek, tak jsem byl první, kdo ho pustil. V tu chvíli jsem byl na dně svých sil. Bolel mě šíleně loket, který už cítím od Kout při klicích a burpees. V hlavě se mi honily myšlenky, že to zabalím a skončím. Že to dál nevydržím. Cítil jsme se mizerně, ale podrželi mě ostatní lidi včetně drillmasterů. Poté jsme běželi dál a za dalším mostem jsme přešli řeku a cvičili s naším novým betonovým kamarádem. Při cvičení jsme si museli opět vzpomenout na kód, teď už většina lidí si vzpomněla. Po dalším běhu jsme použili izolepu, kterou jsme si svázali nohy u kotníků a chvíli jsme skákali snožmo. Sluníčko už zapadlo a blížil se večer. Věděl jsem, že trénink už trvá nějaký 2–3 hodiny a jsme dávno za půlkou. Ale to jsem ještě netušil, co na nás drillmasteři připravili.

Spartan Race

Když jsme se dostali na místo, kde jsme si brali ty zbytky cihel, tak jsme je tam zase odložili a běželi dál a pomalu se vraceli směrem na Vinici. Když jsme se zastavili u 2–4 m dlouhých dřevěných klád, tak jsem se zhrozil. U pár lidí se mi zdálo, že s nesením nemají problém. Průběžně se týmy střídali a předávali si svoje klády. Zdálo se mi to jako věčnost, se s tím táhnout. Slunce už zapadalo a nezdálo se, že bychom už měli končit. Také jsme s nimi vyšlapávali kopce na Vinici. Další úkol byl u něčeho jako poničená minipřehrada. Každý tým musel přenést svého dillmastera tam a zpět, aniž by se namočil a také včas, než se další tým vrátí od místa, kam odnesli kládu. Za nesplnění úkolu nám hrozilo 150 burpees. Stihli jsme to naštěstí. Poté jsme šli my odnést svoji kládu, cesta se nezdála dlouhá, ale když jsme běželi zpět, tak se nám to zdálo jako hodně dlouhý kus cesty.

Spartan Race

Bohužel u jiného týmu se zranila ve vodě jedna z účastnic a trénink pro ni skončil. Po vrácení jsme zase cvičili, cítil jsem se hrozně a už jsem to chtěl mít za sebou. Po cvičení jsme se seřadili u řeky, kde jsem splnil trest v podobě 10 burpees za upuštění betonového kamaráda a pak jsme šli všichni do řeky, kde jsme dělali burpees. Po vykoupání jsme běželi k mostu pod Vinic, kde byla kontrola vajec. Nevěřil jsem svým očím, moje vejce přežilo. Každý kdo měl rozbitý vejce, dělal jeho tým 3 burpees navíc. Už za tmy nám byl oznámen konec. Po 4,5 h drillu jsme jako odměnu, že jsme zvládli tento trénink, dostali týmová trička.

Spartan Race

Trenéři a drillmasteři připravili výborný trénink. Zažil jsem nejnáročnější trénink v životě, ale také jeden z nejlepších. Chtěl bych poděkovat všem za účast a pogratulovat za dokončení. Každý si sáhnul na dno svých sil a posunul se o kus dál. Nebýt týmové spolupráce a podpory, asi bych v průběhu skončil. Momentálně si nedokážu představit, že bych šel na HH6. Musím na sobě hodně máknout, pokud se rozhodnu jednou do toho jít.

Jan Šenkýř